K vysokým cenám plynu a elektřiny kromě geopolitického vývoje přispívají i emisní povolenky, které také rekordně zdražily. Brusel však nechce pozastavit obchodování s nimi.
Ceny energií dosahují rekordní úrovně. Elektřina a plyn na evropských komoditních burzách poslední měsíce neustále přepisují historická maxima v důsledku války na Ukrajině, jakož i kroků Putinova Ruska.
Navzdory historicky nejvyšším cenám Evropská unie odmítá učinit jeden významný krok, který by mohl zmírnit současné zdražování. Tím je pozastavení obchodování s emisními povolenkami (ETS) či případné navýšení objemu emisních povolenek, které by následně zlevnily.
Zvýšené náklady pro firmy
„Povolenky jsou nákladová položka, kterou platí nejen výrobci elektřiny z fosilních paliv, ale také průmysloví výrobci, kteří fosilní paliva spotřebovávají ve výrobě. Jejich příspěvek k růstu cen je nezpochybnitelný,“ říká analytik institutu INESS Martin Vlachynský.
Podle něj při výrobě jedné megawatthodiny elektřiny z plynu vznikne asi 0,5 tuny emisí, z uhlí kolem jedné tuny. Na ilustraci, cena povolenky stojí dnes přibližně 90 eur za tunu a slovenské domácnosti platí za elektřinu v současnosti zhruba 100 eur za MWh, ale na burzách se prodává již za 400 – 600 eur za MWh.
„Příspěvek povolenek k cenám tak není zanedbatelný. Alespoň dočasné úpravy systému emisních povolenek (ETS), například v podobě dodání nových povolenek na trh, stojí určitě za zvážení. Evropská energetická strategie, postavená na kombinaci obnovitelných zdrojů a ruských fosilních paliv, se otřásá v základech,“ přibližuje Vlachynský.
Zároveň dodává, že povolenky momentálně sotva snižují emise, o jejich snižování se starají samotné vysoké ceny elektřiny či zemního plynu.
Průmysl padá
I podnikatelé by přivítali, kdyby Brusel alespoň částečně zmírnil tlak na růst cen energií.
„Energetická krize doléhá na klíčové odvětví slovenského hospodářství – průmysl. Jak je vidět na údajích ze statistického úřadu, produkce továren v meziročním srovnání poklesla ve čtyřech ze šesti uplynulých měsíců,“ říká Miriam Filová z Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení (AZZZ).
Firmy proto požadují ať už vyšší kompenzace z envirofondu, do kterého plynou příjmy z emisních povolenek, nebo pozastavení ETS.
„Extrémně vysoké ceny energií mají velmi negativní vliv na naše firmy a jejich konkurenceschopnost nejen ve třetích zemích, ale také vůči výrobcům ze třetích zemí dodávajících na trh EU,“ dodává Filová.
„ETS je základním kamenem našich politik v oblasti klimatu a ukázal se jako velmi účinný i při snižování emisí skleníkových plynů a využívání fosilních paliv. ETS rovněž přináší nemalé příjmy, na které se členské státy spoléhají při financování různých podpůrných opatření v současné krizi,“ vysvětluje Ingrid Ludviková ze Zastoupení Evropské komise na Slovensku.
Jak dále říká, směrnice o ETS stanoví, že členské státy by měly pro účely související s klimatem a energetikou použít alespoň 50 procent příjmů z aukcí nebo ekvivalent ve finanční hodnotě. Na základě nejnovějších dostupných informací bylo přibližně 78 procent příjmů v letech 2013–2019 použito pro účely související s klimatem a energií.
„Právě závislost na fosilních palivech přispěla k současné krizi a systém obchodování s emisemi je důležitým pobídkou k transformaci energetického sektoru EU,“ tvrdí Ludviková.
Slovenská vláda není jednotná
Slovenská vláda se zatím nechystá tlačit na Evropskou komisi v případě pozastavení obchodování s emisními povolenkami na rozdíl od Španělska. To před pár dny začalo otevřeně tlačit na Brusel, aby zmírnil důsledky fungování systému ETS.
Na jedné straně by se ministr hospodářství Richard Sulík přidal k Madridu a tlačil by na Brusel, avšak tato agenda spadá pod resort životního prostředí. A to je zásadně proti.
„Ministerstvo životního prostředí neplánuje na evropské půdě otevírat myšlenku dočasného pozastavení obchodování s emisními kvótami. Dočasné pozastavení ETS totiž nepovažuje za správné řešení situace v oblasti cen energií,“ uzavírá resort životního prostředí.
